zprávy z blešáku

CARL MANG, WIEN
Krause & Baumann A.G.
Jgnaz Spiro & Söhne A.G.

Společnost „Ignaz Spiro & Söhne“ v Krumau/Moldau (Český Krumlov, Šumava) byla největší soukromou společností v rakousko - uherském papírenském průmyslu. Jeho zakladatelem byl Ignaz (1817–94). Původně studoval na ješivě (talmudské koleji) v Kalladay (Koloděje nad Lužnicí), aby se stal rabínem. Angažoval se jako zakladatel a hlava žid Společenství v Českém Krumlově. Za jeho působení vznikl hřbitov s modlitebnou a chrámovým stavebním fondem a také sirotčinec v Široké ulici. Se svým bratrem Jacobemprovozoval obchod s hadry a dostal se tak do kontaktu s papírenským průmyslem. V roce 1843 si Ignaz pronajal papírnu v Nové Bystřici a v roce 1850 Jacob koupil papírnu v Roth-Retschitz (Červená Řečice). V roce 1859 Theodor Pachner v. Eggenstorf prodal papírnu v Böhmisch Český Krumlov Ignazovi a v roce 1861 byla v Českém Krumlově založena strojní papírna „Ignaz Spiro & Söhne“, která byla v roce 1886 téměř celá zničena požárem a moderně přestavěna. V roce 1867 koupil Ignaz Pötschmühle (Pečkův mlýn) pod Wetternem (Větřní) a do roku 1870 zde postavil brusírnu dřeva a továrnu na lepenku. Pötschmühle byla přeměněna na papírnu v roce 1880 a v roce 1883 byla přidána továrna na celulózu. V letech 1891 a 1893 byly instalovány další papírenské stroje. Synové převzali vedení firmy v roce 1877: Ludwig ( † 1926, s. L) se stal obchodním ředitelem a Emanuel (1855–1928, Dr.-Ing. hc , s. L) se stal technickým ředitelem; spolek z let 1912–19 rakouský Papírenský průmysl. Julius S. (1864–1937) nejprve pracoval v papírenském průmyslu v Německu a USA, než v roce 1898 vstoupil do rodinného podniku. Jeho dcera Elly (1903–2001, viz L) , provdaná za Offenheimera, později Offen, vystudovala práva a politologii, v roce 1938 emigrovala do Anglie a později do San Francisca.

Na konci 19. století měla papírna v Českém Krumlově 182 zaměstnanců, podnik ve Větřní 460. V Hohenfurtu (Vyšší Brod) založila společnost v roce 1902 elektrárnu pro zásobování vlastních podniků, takže v roce 1909 vznikla velká -výkonová bruska se dala předělat na elektrický pohon . V roce 1911 byl instalován největší rotační papírenský stroj na tehdejším kontinentu. V roce 1913 měla firma, která vyráběla tiskařské papíry, obálkové papíry, hedvábné papíry a imitace pergamenu („glassyne“), 6 papírenských strojů, 10 kartonážních strojů, 3 odvodňovací stroje, 6 vařičů buničiny a 7 drtičů dřeva. › Na dalším vzestupu firmy se významně podílel Otto Schwarz (1867–1927, viz ÖBL ), papírenský průmyslník a mecenáš, manžel Margarete , dcery Ludwiga. Jeho děti Willy a Eva Schwarzovi se stali spolumajiteli firmy jako jeho dědici. V září 1929 se společnost stala akciovou společností s kapitálem 60 milionů čs. Koruny převedeny. V roce 1938 rodina S. uprchla krátce před připojením k Německé říši. Rodina byla vyvlastněna, společnost byla svěřena správci a sloučena s papírnou Steyrermühl ve Steyeru. Po druhé světové válce byla rodina S. jako „Němci“ bez náhrady vyvlastněna Čechy a v roce 1946 byl podnik přeměněn na „státní podnik“ s názvem Jihočeské papírny ve Větřní.

___________________________________ ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^

Die Firma „Ignaz Spiro & Söhne“ in Krumau/Moldau (Česky´ Krumlov, Böhmerwald), war das größte Privatunternehmen der österr.-ungar. Papierindustrie. Ihr Begründer war Ignaz (1817–94). Ursprünglich hatte er auf der Jeschiwa (Talmudhochschule) in Kalladay (Kolodeˇje nad Luzˇnicí) studiert, um Rabbiner zu werden. Er engagierte sich als Begründer und Vorsteher der jüd. Gemeinde in Krumau. Während seiner Amtszeit wurden ein Friedhof mit Bethalle und ein Tempelbaufond angelegt, in der Sˇiroká-Gasse auch ein Waisenhaus errichtet. Mit seinem Bruder Jacob betrieb er Hadernhandel und kam so in Kontakt mit der Papierindustrie. 1843 pachtete Ignaz die Papiermühle in Neubistritz (Nová Bystrˇice), 1850 kaufte Jacob die Papierfabrik in Roth-Retschitz (Červená Rˇecˇice). 1859 verkaufte Theodor Pachner v. Eggenstorf die Papiermühle in Böhmisch Krumau an Ignaz, 1861 erfolgte die Gründung der Maschinenpapierfabrik „Ignaz Spiro & Söhne“ in Krumau, welche 1886 durch einen Brand fast vollständig vernichtet und modern wieder aufgebaut wurde. 1867 kaufte Ignaz die Pötschmühle (Pecˇkas Mühle) unterhalb von Wettern (Veˇtrˇní) und errichtete hier bis 1870 eine Holzschleiferei und eine Pappenfabrik. Die Pötschmühle wurde 1880 in eine Papierfabrik umgewandelt, 1883 um eine Zellstoff-Fabrik ergänzt. 1891 und 1893 wurden weitere Papiermaschinen aufgestellt. Die Söhne übernahmen 1877 die Leitung des Unternehmens: Ludwig († 1926, s. L) wurde kaufmännischer Direktor und Emanuel (1855–1928, Dr.-Ing. h. c., s. L) technischer Direktor, er war 1912–19 Präsident der Vereinigung der Österr. Papierindustrie. Julius S. (1864–1937) war zunächst in Deutschland und in den USA in der Papierindustrie tätig, bevor er 1898 in das Familienunternehmen eintrat. Seine Tochter Elly (1903–2001, s. L), verheiratete Offenheimer, später Offen, studierte Rechts- und Staatswissenschaften, emigrierte 1938 nach England, später nach San Francisco.

Am Ende des 19. Jh. hatte die Papierfabrik in Krumau 182 Arbeitnehmer, die Betriebe in Veˇtrˇní 460. In Hohenfurt (Vysˇsˇí Brod) gründete die Firma 1902 ein Elektrizitätswerk zur Versorgung der eigenen Betriebe, so daß 1909 ein Großkraftschleifer auf elektrischen Antrieb umgestellt werden konnte. 1911 wurde die damals größte Rotationspapiermaschine auf dem Kontinent aufgestellt. 1913 verfügte das Unternehmen, das Druckpapiere, Umschlagpapiere, Seidenpapiere sowie Pergamentimitationspapiere („Pergamyn“) produzierte, über 6 Papiermaschinen, 10 Pappenmaschinen, 3 Entwässerungsmaschinen, 6 Zellstoffkocher und 7 Holzschleifapparate. ›Otto Schwarz (1867–1927, s. ÖBL), Papierindustrieller und Mäzen, Ehemann von Margarete, Tochter Ludwigs, war maßgeblich am weiteren Aufstieg des Unternehmens beteiligt. Seine Kinder Willy und Eva Schwarz wurden als seine Erben Miteigentümer des Unternehmens. Im Sept. 1929 wurde das Unternehmen in eine AG mit einem Kapital von 60 Mio. tschechoslowak. Kronen umgewandelt. 1938 floh die Familie S. kurz vor dem „Anschluß“ an das Dt. Reich. Die Familie wurde enteignet, das Unternehmen einem Treuhänder unterstellt und mit der Papierfabrik Steyrermühl in Steyer zusammengeschlossen. Nach dem 2. Weltkrieg wurde die Familie S. als „Deutsche“ von Tschechen entschädigungslos enteignet, das Unternehmen 1946 in einen „volkseigenen Betrieb“ namens Jihocˇeské papírny in Veˇtrˇní umgewandelt.

____________________________________________________________

Krause & Baumann A.G.

1902

Gründung der Dresdner Chromo- und Kunstdruckpapierfabrik Krause & Baumann AG in Heidenau

1934

Übernahme durch Feldmühle AG

1957

VEB Vereinigte Papierfabriken Werk I

1990

Papierfabriken Heidenau GmbH