17.9.1987 5:15 zlaté vrcholy.
6:00 snídaně, dva druhy chleba, tibetský se dvěma zářezy nožem a thácký, tmavý, nepečený, mazlavý s medem. Bez příliš špinavého hašiše od špinavého kluka.
7:40 Deurali hotel, nový nosič Penbadur usmlouvá 130 rupek na den. Kletr nese na pásce přes čelo, v polokeckách kolem žebra po vrstevnici pod vodopádem k říčce Tangdug přes most stále vpravo.
Bambusové hůlky táhneme zbytečně, všude rostou při cestě.
10:30 mezi kemp expedičních nosičů a obrovské jedle o průměru 120 cm. Kolmá stráň nahoru a bivakovací plató Thula Bugin 4328 m.
12:30 bačův útulek z rákosové rohože s vyzděnými čely, uvnitř malé ohniště, nad ním sušák dřeva, baterka, chili, pepř a kůže z ovce.
Příchod k salaši předchází seznámení s ovčáckými psy. Ceremonie vyžaduje usednout.
Ve spacácích si lehnout na nedaleký vrcholek a nechat se očmuchat. Když mraky klesnou, odhalí nedaleký štít South Nilgiri. Nad námi krouží orlosup. Finča prohrává střižbu a vyráží pro vodu.
17:00 mlha si definitivně sedá na pastviny. Kozlové se z legrace přetlačují rohy. Celé stádo pomalu přijde samo bez bačů a rozloží se kolem nás. Ze stěny Annapurny padají hlučné laviny.
Bača jen v krátkých kalhotách a tričku chce ve větru rozdělat oheň, u kterého by shořely naše spacáky.
Raději ho pohostíme čajem připraveným na vařiči aljoša.
Spokojeně odchází spát snad jinam, předtím ještě projevuje zájem o naše lana.
Naštěstí si šel ustlat jinam, i tak je v salaši pro dva poněkud těsno.
V noci naštěstí nechumelilo, střecha je jak řešeto, všude jinovatka.
18.9.1987 5:25 Finčovy zamrzá MINOX i bašta se zpožďuje. O ovesné vločky se dělíme naším hostitelem, který nemá co do úst. Poprvé jí lžící a kape si obsah hrnku do úst. Vaříme uvnitř na ohništi. Podpal obstará specielně máčené dřevo a bambus. Pomáhám bačovy svařit větnamku rozžhaveným nožem. Ještě druhý chod, kuřecí polévka vylepšená špekem, ale bez kozáku, který v noci snědli kozy.
8:10 start do base campu ve stopách Hertzoga.
10:00 vodopády s brodem. Cestou několik kamenných zídek po salaších.
11:00 oběd nad base campem, křížaly plus poslední Deli.
13:30 polévka opět u bači. Pozdní orchidej, Věnovat Nepálce orchidej bude asi urážka, možná by sáhla raději po pampelišce.
Rhododendrony už bez květů, ale s kmínky o průměru 40 cm. Z údolí stoupají horké mraky.
Nekonečný sestup pralesem, který láká nesčíslnými plody, z nichž důvěřujeme jen Himálajským ostružinám se sametovými listy a některým houbám.
18:10 Deurali. Finča marně čeká na Penbadurových dvacet rupek nazpět, někam se vypařil.
Špatná navigace ve tmě, Nemůžeme najít provizorní most. Pak les plný kamení a bludiček.
Přes několik zídek a dvě kukuřičná políčka na cestu.
19:35 konečně s odřenými koleny a popálenými lýtky od kopřiv, útulek v Lete Guest House.
Většině hotýlků při cestě šéfuje žena, novodobý matriarchát.
Muži a chlapci jsou věčně na cestách jako nosiči a horští vůdci.
V průvodci chybělo doporučení, hotel plaťte každý den, dokud si pamatujete, co jste projedli a na motýly neopomeňte přibalit éter, krabice a síťku.
I deset tisíc li dlouhá cesta se musí začít jedním krokem, ale pořádným, zkuste přejít propast dvěma malými.