Frazeologismy s národními jmény:

Často říkáme, že někdo pije jako Dán nebo že je něco pro nás neznámé jako španělská vesnice. Ale proč si právě Dánové vysloužili toto nelichotivé přirovnání?

Dánští žoldnéři prosluli nezřízeným pitím v českých zemích během třicetileté války, a tak je tohle přirovnání poměrně starého data. Dnes si často jeho původ spojujeme spíš s důsledky severské zimy. Druhé rčení - je to pro mě španělská vesnice - pochází z němčiny. Naši sousedé se nelichotivě vyjadřovali o něčem neuspořádaném, přeneseně o tom, v čem se nevyznají, jako o české vesnici. Toto rčení znal i Johan Wolfgang Goethe, ale protože měl Čechy a české země velmi rád, zaměnil ve svém díle českou vesnici jako symbol něčeho neznámého za vesnici španělskou. A díky popularitě Goethova díla už to Španělům zůstalo.

Když jsme mluvili o nadměrném pití, často říkáme také "pije jako holendr". Pije jako holendr je stejného původu jako pije jako Dán - opět souvisí se třicetiletou válkou. Existuje ale i druhá možnost výkladu původu, neboť holendr je papírenský lis, který potřebuje velké množství vody, pak frazeologismus měl naprosto reálný základ.

Chceme-li vyjádřit, že víme s kým máme co do činění, že víme své, můžeme užít rčení znám své pappenheimské. I toto rčení pochází z období třicetileté války. Pappenheimští bylo původně označením pluku nazvaného podle velitele hraběte Gottfrieda - pána z Pappenheimu, který pocházel z malého bavorského městečka. Pluk Pappenheimských bojoval pod vedením Albrechta z Valdštejna proti švédským vojskům. Samo rčení je však mnohem pozdější. Je to vlastně citát z trilogie Friedricha Schillera Valdštejn. Schiller vložil tuto větu do úst Albrechta z Valdštejna, ve chvíli, kdy odpovídá jako vrchní velitel Pappenheimským na přísahu věrnosti. Protože z historie víme, že sám Valdštejn zradil, může se rčení někdy užít i ve významu znám své lidi a vím, že se od nich můžu dočkat nemilých překvapení.

Boj a válka žije ještě v dalších rčeních. Chceme-li označit velkou intenzitu hluku, můžeme říct, že to byl hurónský řev. Hurónský podle kmene severoamerických indiánů - Huronů, kteří zastrašovali protivníka velkým křikem. V souvislosti s cestováním mezi Evropu a Amerikou se právě vzdálený indiánský kmen stal symbolem velkého křiku a hluku. Méně průhledná je ale stejná motivace u rčení chodit s bandurskou, tedy chodit s hlasitým křikem nebo pláčem. Panduři, v češtině označovaní i jako banduři byli maďarští vojáci pobývající na Moravě proslulí opět křikem, ale i hlučným nočním životem a jejich pojmenování dodnes žije právě v tomto frazeologismu.

Autor: Helena Chýlová