Tukuča se rozkládá na výběžku země nad širokým říčním korytem. Její kamenné zdi je vidět z velké dálky, a když jsme se přiblížili, spatřili jsme velké dvouposchoďové domy s čtvercovými vnitřními dvory, vystavěné na úbočí hor. Hlavní tukučská ulice je velice výstavná, s řadou prostorných domů, v nichž mají svá sídla Serčanové a jiní obchodní magnáti. Celý den a valnou část noci tu nostalgicky vyzvánějí zvonky nesčetných poníků, mul a oslů. Tukuča je skutečné karavanní město, důležitá konečná stanice, ale také místo, kde se sbíhá rozsáhlá síť cest, jež brázdí Himálaj. Město vypadalo opuštěně, a taky skutečně bylo, protože většina jeho bohatých obyvatel se přestěhovala do Pokhary nebo do Káthmándú a svá rodová sídla svěřila hlídačům, kteří teď bloumali po prázdných chodbách a velikých skladištích domů, jež kdysi bývaly samý křik a ruch, neboť se zde obchodovalo s vlnou a solí z Tibetu. Časy se změnily, úpadek Tukuči byl prvním důsledkem čínského vpádu do Tibetu.

Peissel Michel: Tajemný Mustang, Olympia 1976