Douglas Cann zavítal do Čech, tedy přesněji do města permoníků, Stříbra poprvé v září roku šedesátého čtvrtého s Londýnskými divadelními kočovníky z tamní periferie. Tehdá to vše spunktoval Reezzesův povedený fotřík pan prófa Řezáč a musela to být na tehdejší totalitní dobu temna řádná rachota. Od té doby dycinky i později v docích na Temži, o dva roky starší Douglas s postavou nefalšovaného podsaditého Irského námořníka s ryšavým vousiskem, vždy hrál roli našeho ochránce, ač vzrůstem o dost menší než my, snad pro svou věkovou převahu. Jako správný námořník z fregaty neuměl plavat. Jako starý pragmatik se nechával často slyšet: „Učit se tomuto pošetilému umění je pro severského plavce zhola k ničemu, neb po pádu přes palubu do severských ledových vod, nežli trojstěžník otočí, nebo spustí záchranný člun, pro nešťastníka bývá již stejně pozdě, i kdyby měl plaveckou medaili přišpendlenu na mantlu.“ Světu i sobě stále dokazoval, že Angličané jsou pořád ještě námořní velmocí, národem námořníků.
Rozhozeného jsem ho viděl snad jen jednou na Berounce, na kataraktech Bukoveckých, kde jsme se udělali v Haďákově kanoi v kapří hloubce, tak akorát po kotníky pod jezem. V době někdy kolem té slavné čorky Jawy třistapadesátky jednorukého šafáře. Všechny páčky měl přehozeny na pravačku a nevymáznout se s ní, by byl majstrštyk i pro cirkusového kaskadéra. A také toho traktoru zn. Zetor při té epizodě sušení zrna v Boru u Tachova. To jsme vyrazili s Hankou, Hadem a Reezesem ve dvou kanoích na starou Lužnici. Toho roku byla obzvláště velká jarní voda s přehršlí komárů a řeka nás vyplivla z lužního lesa rovnou mezi stromy přímo do Rožmberského rybníka. Několika záběry jsme dopádlovali ku hrázi zpevněné staletými ztepilými dubisky. Více se dozvíte od Otty Pavla.
Často a rád vzpomínám jak nás, jako nejstarší učil, pod tím velkým smrkem na soutoku plavebního kanálu a říčky Křemelná, kde jsme pokaždé nocovali, rozdělával oheň vrtěním klacíku obtočeným tětivou malého luku v odštěpku dřeva s lišejníkem nebo vyschlým troudem z pařezu tamtéž se nalézajícího.

Facebook 2013

Douglas Cann: What a lovely photo graph! Of your daughter, that is! not me and to think she is now a grown woman!

Kveta: Douglas, all the best to you birthday, not only from Tereza, but also from Tom, and me, Jirka and Anthony (our dog) and the whole family.

Wing Chan: He has hair!!!!

Douglas Cann: Just think, This 'photo was taken in the same year you sailed on The Miller with Dereck Allen as cook, and Marjan on her first Watchleaders trip, and we won't talk about what happened in Amsterdam!

Tsuneo Imai: • Hello Mr. Cann, good to see you again since 1982 on Malcolm Miller boarded with you from Japan. You do not chage much as I see the photo with your grand child!! Tsuneo Imai

Douglas Cann: Greetings to you too, thank you for reminding me! It all comes back to me now! Hope you are well. The black and white photograph was taken in 1983, and the child is the daughter of a close freind of mine in the Czech Republic, I am a bit more old and grey now! Ougie

Hi Kveta and Jiri,
In the early 1960's I was involved with the theatre, Television and Film at my school,? Our drama teacher, Sigi (Marjorie Lysette Sigley, is on Wikipedia) arranged for some of us to audition for plays in the London West End. I worked their for 3 years. My violin teacher, a Mr. Rokos, and Sigi made plans for our school, Markfield school, in Tottenham, London, to take a theatre review group to Czechoslovakia (now the Czech Republik) in September/October 1964. We were based in the agricultural school in Stribro, and performed all over West Bohemia, including Prague and Karlstein Castle. Our interpreter was Jaroslav Rezac Snr, he travelled everywhere with us, as did his two sons Jaroslav and Ivan, we have been firm friends ever since! In 1965, a folk song and dance group from Stribro came to Tottenham, and performed in many places in London, including schools. All the Czech group stayed with families from Markfield School, we had two girls stay with our family, Libuse Ludvikova (nee Filipova) from Busovice, and Helena Polanecka, from Tachov. Again Jaroslav Rezac Snr was our interpreter, but without his wfe Irma and sons Jsrs and Ivan (to be continued) ahoj Douglas

Na počátku 60. let se Douglas hodně zabýval divadlem. Učitelka divadelního umění a dramaturgyně Sigi dohodla pro školní divadelníky účast na konkurzu k uvedení her v Londýně, West Endu. Douglas zde pracoval 3 roky. Paní dramaturgyně a také Douglasova učitelka na housle dohodly pro divadelní soubor účast na divadelní přehlídce v Československu v září a říjnu v roce 1964. Ubytování bylo zajištěno ve Stříbře a soubor vystupoval po celých zápaních Čechách a Na Karlštejně. Celou dobu s nimi trávil překladatel, který nebyl nikdo jiný než Jaroslav Řezáč, starši doprovázený dvěma syny, Reezzesem a Ivanem. Pan profesor překládal i při vystoupení folkové a tanční skupiny ze Stříbra v Londýně. Od roku 1965 jsou obě rodiny, jak Douglasovy tak Řezáčů velmi blízcí přátele, i když bohužel někteří již nejsou mezi námi.

8.5.2018 Hi Jiri, in English, this knot is a "Sheet Bend"! (a "Sheet" is a rope on a sailing ship or boat, to control a sail) Hope you and all the Family are well! Dougie.

1. února 2020 přiletí oslavit svoji sedmdesátku, kam jinam nežli k Havránkovi.

Hi Jiri,
That brings back memories! 1978
I hope You, Kveta and all you Family are well. A very big thank you for making my 70th birthday so special. And such wonderful photographs! You all take very good care of yourselves! Much love from all he Family, Dougie

1. února 2021; Hi Květa! Thank you so much for the greetings. Lucky, you have snow, we have just wind and rain! This time last year it was very different, when I was in the Czech Republic, celebrating my 70th birthday! A very happy time for me. With this stupid Brexit with or without Covid, It is more difficult for us to travel in Europe. So I don't know if I can come to see you all again. You take very good care of yourselves, stay safe, and much love to you all! XXXX