Borůvky sázíme do speciálního substrátu s nízkým pH. Připravit si jej můžeme i sami z rašeliny, drcené kůry a s lesní hrabanky, které smícháme v poměru 1:1:1. Důležité je, aby byl pěstební substrát stále vlhký (zejména v době tvorby plodů). Borůvky mají mělký kořenový systém, proto je vhodné půdu pravidelně mulčovat, aby nevysychala.

Pěstební stanoviště: Borůvky mají rády plné slunce i polostín. Keře borůvek jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30-ti let, v ojedinělých případech až 60-ti let.

Výsadba: Vysazujeme je na trvalé stanoviště ve věku 2 až 3 let. Ideální spon výsadby je 2 x 1 metr. Nejvhodnějším obdobím je jaro, rostliny mají dostatek času na zakořenění. Lze je sázet také na podzim.

Opylení: Většina odrůd kanadských borůvek je více či méně cizosprašná. Vhodné je vzájemné opylení květů pylem aspoň dvou různých odrůd.

Zálivka a hnojení: Rostliny vyžadují pravidelnou zálivku měkkou dešťovou vodou a hnojení. Vyžadují výživnou kyselou půdu. 3,8 – 4,5 pH. Těmto kritériím odpovídá rašelina vrchovištní. Často se tyto borůvky zaměňují s borůvkami kamčatskými, které kyselou zeminu nevyžadují. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva určená pro kanadské borůvky. Nepoužíváme hnojiva obsahující vápník a chlór. Dešťovou vodu budeme (hlavně zpočátku) okyselovat na zmíněné pH, což provedeme dávkováním 10 ml (např.jedna odměrka pro hnojivo Kristalon) níže uvedeného roztoku kyselin do jedné konve (10-12 litrů)

Roztok kyselin si připravíme takto:

500 ml dešťové vody
200 ml kyseliny fosforečné
200 ml kyseliny dusičné

Poměr kyselin není kritický, dusičná je jako hnojivo, když nebude, nevadí, budete víc hnojit síranem amonným. Důležitá ale je ta KYSELINA FOSFOREČNÁ ! Jedině ona totiž způsobí, že převede zbytkové sloučeniny vápníku na fosforečnan vápenatý, který je ve vodě nerozpustný a pro borůvky tak vlastně "neexistující, či neviditelný" (dobře zamaskovaný). A musíme tuto kyselinu dodávat stále, neboť z okolní zeminy se ke kořenům vždy snaží nějaká ta voda s vápníkem prosáknout, atd...Protože tomu lze stěží zabránit, musíme borůvky zalévat tou okyselenou vodou s kys. fosforečnou, abychom ten vápník z prosakující vody zlikvidovali a eliminovali tak jeho neblahé účinky. V praxi by stačila jen tato kyselina fosforečná, ale protože je dost drahá, tak k ní přidávám ty další, ale není to nutné. Kyselinu fosforečnou kupuji v lékárně

Množení: Nejvhodnějším způsobem rozmnožování kanadských borůvek je řízkování. Borůvky můžeme pěstovat také ze semen, plody bývají ale menší.

Řez: Rostliny během prvních dvou let po výsadbě neřežeme. Třetím rokem odstraníme ze středu slabé výhonky, zamezíme tím zahušťování keře. Řez provádíme od začátku vegetačního klidu do doby květu. Udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečným množstvím malých přírustků.

Sklizeň: Borůvky začínají při zajištění všech potřebných podmínek plodit čtvrtým rokem, plné plodnosti se dočkáme okolo šestého roku.

Vyplatí se zrající plody borůvek chránit sítí proti ptactvu.

Co dodat ? Ještě snad to, že pod borůvky dávám různé zbytky dřeva, drcené větve a jinou org. hmotu a na to i posečenou trávu. A vše "zalévám kyselinou". Obzvláště je to nutné a důležité první roky..., ale používám to stále asi 20 let. Doporučuji na zimu svázat keříky silonovým provázkem, neboť sníh je ohne k zemi a poláme.

Literatura:

Život na Rusi

V RÁJI ŠUMAVSKÉM

Cesta na sever