EPIŠTOLA

Vysoce urozenému pánu, panu

VÁCLAVOVI ZAJÍCOVI Z HAZENBURKU

a na Strakonicích, dědičnému truksasu království Českého a najvyššímu

mistru převorství po Čechách, Moravě, Slézku, Polště, Rakausích, Štyrsku,

Korytanech a v Gransku zákona rytěřujícího svatého Jána

Jerozolimitanského ec., pánu mně laskavě příznivému Jeho Milosti, služby

své a pozdravení s vinšováním všeho dobrého vzkazuje.

Kapitola 11

O plavení od ostrovu Candy až k ostrovu Cypru

Když pak bylo po obědě, z rozkazu luggieraua marynáři vytáhše kotev a rozestřevše plachty, vezli nás dosti zlým větrem od toho portu, kde jsme byli s naví stáli, mimo město Candy v stranu, an leželo nám na pravé ruce, až potom okolo nešporuov připlavili se do navi na kundeli náš patron a hejtman a přivezli s sebau dva voly živé a tak je vtáhli do navi a tam je chovali a potom bili, když potřeba ukazovala. Též přivezl jiných věci skuoro plnau kundeli, k jídlu náležejících. Odtud jsme se plavili špatným a tichým větrem až do večera, před nímž vezli jsme se mimo dosti malý ostrov, který nám ležel po levé straně nedaleko, jenž slove vlasky Standia, někdy slaul Dia. Ten ostrov leží skuoro právě proti městu Candy na puolnoci a pravili mi, že v něm žádný nebydlí, a jest také panuov Benátčan. Potom minuvši ten ostrov, vezli jsme se vždy špatným větrem podlé ostrovu Candy nedaleko od něho a viděli jsme hory a vrchy i skálí jeho, které v něm jest, po pravé straně. A tak jsme se plavili tím větrem ten celý den i noc až do jitra.

Ten večer pak, když se již smrkalo, viděli jsme metati se delfíny ryby v moři, o kterých potom častěji zmínka bude. Ale ráno ve čtvrtek počal váti dobrý vítr a silný a my se vždy plavili vedle ostrovu Candy, majíc jej po pravé ruce, po levé nic krom nebe a moře. Před obědy minuli jsme konec ostrovu Candy a nechali jsme ho za sebau a tu již nebylo nic viděti než se všech strán nebe a moře. Takž jsme se plavili až do nešporuov. O nešpořích pak vezli jsme se mimo dva ostrovy; ti nám leželi na pravé straně a jeli jsme podál od nich; přední neveliký byl, slove vlasky Casso, někdy slaul Casos, druhý zadní větší, podál od toho prvního, slove vlasky Scarpanto, někdy slaul Carpathos. Pravil mi piota, že jsau oba panův Benátčan, v tom předním menším Casso nebydlí žádný a v druhým větším bydlejí Řekové. A tak minuvši ty ostrovy, plavili jsme se dobrým větrem až do večera, též tu celau noc až do jitra a nebylo již v večer nic viděti než nebe a moře.

V pátek pak ráno měli jsme dobrý vítr a nebylo nic viděti než se všech strán nebe a moře a tu mi piota okázal na levé ruce položení Rodizu ostrovu, ale nic jsme ho nemohli viděti ani hor jeho ani nic než moře, neb nás vítr hnal od něho k poledni. K večerau pak počal se vítr tišiti a tiše vál pomalu tu celau noc až do dne. Ráno pak v sobotu vždy ten zlý a tichý vítr trval a nebylo viděti nic než nebe a moře se všech strán. Po obědě počalo se hrubě tišiti, až skuoro žádného větru nebylo až do samého večera, též v noci dosti zlý vítr jsme měli a ten se měnil jednak s námi, jednak proti nám byl až do dne.

V neděli pak ráno, to bylo prvního dne měsíce srpna, měli jsme dosti malý stranní vítr a ten trval vždy jednostejně ten den i tu celau noc a nebylo nic viděti než se všech strán nebe a moře. Ráno také v pondělí měli jsme zlý vítr a neviděli jsme než nebe a moře se všech strán. A tu ten den před večeří počali jsme zdaleka viděti ostrov Cyprum na levé straně. Též po večeři plavil se mimo nás jakýs šíf neveliký v stranu dosti daleko od nás. Náš patron a hejtman z naší navi uhlédavši jej, i plavili se k němu na kundeli, aby zvěděli, kdo jsau; i zvěděvše o přátelích, plavili se zase do naší navi, ale ten šíf nás stranau minul a jej brzy z očí jsme stratili a vítr ten zlý trval ten celý den i noc a vždy bylo viděti večer ostrov Cyprum, hory a vrchy jeho po levé straně.

V auterý pak ráno vždy jsme viděli po levé straně Cyprum ostrov a měli jsme dosti špatný vítr. Též ten den ráno viděli jsme státi šíf neveliký u ostrovu Cyprum a ti s toho šífu uhlédavše nás, že se plavíme, i usedli na svú kundeli osob několik, přivezli se k naší navi a pobyvši v ní chvíli plavili se zase do svého šífu. Vtom před večeří počal se vítr tužiti a dobrý váti velmi a my blíž a blíž sme se vždy k ostrovu přibližovali a okolo večeře již jsme viděli to městečko, k kterému jsme měli přistati, kteréžto leží v Cypru ostrovu na polední stranu a slove nyní vlasky Limisso. A když jsme byli od toho městečka dvě míle české a víc a k portu jeho přibližovali se, tu tehdáž při tom městečku u břehu dvě galle panuov Benátčan – latině slovau triremes – které páni Benátčané každého roku přes celý léto při ostrovu mívají pro obranu jeho. A když naší navi uhlédaly, pustila se jedna galle proti nám, aby zvěděla, kdo jsme, a druhá zuostala na místě při břehu; a ta se k nám vezla a na ní traubili i bubnovali, a když se k nám již přibližovala, tehdy náš patron kázal vystřeliti ze dvau kusuov bez kulí z těch, které stály prostřed lodí na plácku, a ze tří malých moždíříkuov, to jest z těch laduňkuov od těch malých kauskuov, o kterýchž máš nahoře psáno, tím znamení dávaje, že jsme přátelé. Takž ta galle připlavivše se k naší samé navi a zvěděvše, že jsme přátelé a Benátčtí, i poznavše jich hejtman z galle našeho patrona, i svrhli jim provaz z naší navi do galle a oni jej přivázali k své galli a tak táhli vesly s gallí k břehu a náši navi za ten provaz táhli za sebau až do portu. A tu asi hodinu před večerem malau míli českau od břehu spustivše dolův a svázávše plachty a zavrhše jednu kotev, stáli jsme na místě a galle odvázavši ten provaz, za který nás byla za sebau táhla až do portu, i vezla se blíž k břehu k druhé galli na své místo, kde prvé stála, a my tu tak s naší navi stáli na místě před městečkem Limisso tu noc až do dne. A jak jsme kotev uvrhli do moře, tak hned brzo se vítr utišil a bylo ticho tu celau noc.

A tak v středu jsme se vezli od města Candy přec a v auterý sedmého dne jsme přistali večer k Cypru ostrovu k městečku Limisso. Leží Candya ostrov od Cypru sedm set mil vlaských, to naších českých učiní sto a čtyřidceti. Od Benátek pak leží ostrov Cyprus dva tisíce jedno sto mil vlaských, to naších českých učiní čtyři sta a dvatceti. A tak podlé obecního počtu z Benátek do Corfu ostrovu jest sedm set mil vlaských, z Corfu do Candy sedm set, z Candy do Cypru sedm set. A to u summě učiní dva tisíce a jedno sto mil vlaských.

Též jakž jsme k tomu městečku Limisso přistali, každý den, dokudž jsme tu s naší naví stáli, viděli jsme každý večer asi hodinu na noc páliti oheňův pět neb šest na rozdílných místech podál od sebe. Na to když jsem se ptal, proč by ty ohně pálili, tu mi odpověd dali, že vuokol a vuokol toho ostrovu Cypru ve všech, které blízko při moři leží, jsau najati k tomu sedláci, kterým se od toho platí, že každý den jeden z své vsi vejda večer na vrch, odkud by mohl daleko do moře viděti, shlídá, vidí-li jaké šífy neb galle na moři; nevidí-li žádných, tehdy se zase domu navrátí; pakli vidí, tehdy oheň pálí, tím znamení dávaje, že nějaké šífy, nave neb galle na moři vidí. A potom obyvatelé ve vsech i jiní zvědí, když oheň páliti vidí na obyčejném místě, že nějaké galle neb šífy z té strany ostrovu před rukama jsau. Protož na péči a nahotově se mají a zvláště ti Albanezi, kterýchž páni Benátčané několik set v ostrově Cypru chovají, kterým i žold platí, o kterých potom na svém místě bude připomínáno. A tak ty ohně, když co na moři vidí, pálí, jak mi o tom pravili, každý večer okolo ostrovu asi míli českau neb dvě jeden od druhého na vrších. Protož vidauce naší navi ty ohně pálili, neb ještě nevěděli, přátelé-li jsme čili nepřátelé.

Kapitola 12

O ostrovu Cypru

Ráno pak v středu všedavše my pautníci (kteří jsme chtěli do městečka) do bárky, dovezli nás k břehu i šli jsme do městečka Limisso. Tu jsme nic nenalezli jiného k jídlu než chléb a víno a vejce, též i víno v hrozních; neb ty dvě galle, které tu stály při městečku drahný čas, všecko vykaupily, i tu měvše, co jsme mohli najiti, zuostali jsme v tom městečku ten celý den, procházejíc se a ohledávajíc je až do večera. To městečko Limisso jest špatné, otevřené a nemá okolo sebe žádné zdi ani ohrady co nějaká ves a jest neveliké a dlauze leží blízko od moře v rovině proti poledni. Na puolnoci za ním asi míli českau do ostrovu počínají se veliké hory a vrchy. Prostřed toho městečka jest jakés stavení z štukového a z tesaného kamene, ale nyní jest zbořeno, ještě ho dobrý kus stojí; znáti, že jest dosti pevné někdy bylo. Domečkové v městečku jsau stavení z kamene, nízcí o jedné půdě bez krovuo. Jsau v něm asi tři kostelíky, Řekové je drží, neb jsau v tom ve všem ostrovu křesťané Řekové a užívají řeči řecké, ale jest mezi nimi mnoho Vlachuov. Též z těch Řekuov, obyuateluov ostrovu Cypru, mnoho jich jest, kteří vlasky umějí. Okolo toho městečka i v něm jest drahně stromuov fíkových, ale tehdáž na nich nebyly fíky ještě zralé, neb fík nese dvakrát ovotce do roka. Jsau též okolo toho městečka zahrady a pole, na kterých bavlna roste, a tu jsem viděl táhnauti vodu z studnic na mnoho místech koněm neb oslem neb vaulem s takovau přípravau: Kolo jest veliké nad studnicí (a ty studnice jsau veliké čtverhrané) a z toho kola visí provazy s obau strán neb haužve do studnice až do vody a na těch provazích neb haužvích jest mnoho dčbánuov aneb kbelíkuov a tak osel chodí vuokol nápodobně co v mandli, kde plátna mandlují, a žene to kolo, které jest nad studnicí, neb jest to čistě připraveno, a do těch dčbánuov neb kbelíkuov se vody nabírá, a když se tím kolem nahoru vytáhnau, vylínají se samy do žlábkuov. Tau vodau zapauštějí zahrady, pole a jiné něci, neb v tom ostrovu, jak o tom zprávu mám, nečasto pršívá a zvláště v létě, než toliko v zímě; a bylo tam toho času veliké horko. Také jsem tu tehdáž žádného vobilí neviděl ruosti na poli, bylo již všecko dávno sklizeno, neb u nich žeň bývá, jak mi pravili, brzo po svatém Duše; než chléb mají čistý bílý, pšeničný.

Ten ostrov Cyprus náleží pod panství panuov Benátčan a jest veliký a hojný od chleba, vína i rozličného ovotce i od dobytka, jest v něm mnoho vsí i měst a bylo někdy království. A má, jak mi pravili, tento ostrov okolo sebe vuokol a vuokol sedm set mil vlaských, to naších českých učiní sto a čtyřidceti. O kterýmžto ostrovu na svém místě šířeji položím, neb se nám v něm, zase jedauc, dostalo býti na třidceti a tři dni. A tak zuostavše tu ten den v středu v tom městečku až do večera, a když se již smrkalo, poslal po nás patron bárku, i vsedavše na ni my pautníci, přivezli nás k naší navi asi hodinu na noc, přes kterauž jsme zuostali stojíc na místě až do jitra. Ráno pak ve čtvrtek stáli jsme vždy s naší naví na místě a okolo snídaní přivezla se k nám opět jedna galle z těch dvau, které u břehu stály, a objela okolo naší navi vuokol a vuokol, i přivázavše se k naší navi za provaz, stála tu dobrau chvíli při nás. A hejtman z ní všel do naší navi a ohledav ji i sešel zas do galle, a odvázavše se i jela zase ta galle na své místo, kde prvé stála, a my tu stáli ten celý den i noc na místě s naší naví čekajíc na biskupa z Cypru, kterýž s námi též měl do země Svaté jeti. V pátek pak ráno, to bylo šestého dne měsíce srpna, stáli jsme ještě s naví na místě čekajíce na toho biskupa, kterýž před obědy přijel s svau čeládkau do městečka Limisso. Biskup ten jest byl z Cypru, kterýž jest biskupem nad kláštery a kostely i křesťany římské strany, kteří jsau aneb bydlejí v Cypru ostrovu a ti jsau skuoro všickni Vlaši jako i biskup. Ale Řekové obyvatelé téhož ostrovu křesťané, kteří řeckau víru drží, podeň (zstrany duchovních věcí) nenáležejí, než oni mají svého patryarchu.

A tak asi dvě hodině po obědích ten biskup s svými vsedl na tu jednu galli, které u břehu stály, a oni ho na ní dovezli k naší navi, k níž když se s gallí přibližovali, náš patron ku poctivosti tomu biskupu rozkázal ze čtyř děl udeřiti bez kulí a oni též proti nám z galle udeřili ze dvau kusů. Ale za nimi jela druhá galle a ty obě galle připlavivše se k naší navi i přivázavše se za provazy k ní, stály vedle ní, až biskup s svau čeládkau do naší navi vešel; a tak přibylo nás pautníkuov o šest osob více.