Na útěku z Egypta - Exodus

Stihl je za to trest: do tábora vniklo obrovské množství jedovatých hadů. Od jejich uštknutí onemocnělo tolik lidí, že bylo nutno upustit od dalšího pochodu. Mojžíš však nalezl účinný způsob, jak čelit této ráně: přikázal odlít z bronzu hada a pověsit ho na sloup uprostřed tábora. Kdokoli se podíval na tajemný symbol, byl ihned zdravý a schopný dalšího pochodu.
Od Akabské zátoky je Mojžíš vedl na sever, potom obešel z jihu a východu nepřátelský Edom, až se nakonec dostal do údolí Zaredú. Na druhé straně se táhlo podél pobřeží Mrtvého moře území státu Moáb. Mojžíš věděl, že po válce s Amority byli Moábité příliš oslabeni a neočekával proto z jejich strany odpor. Skutečně prošel jejich zemí bez překážek a dorazil k říčce Arnonu. Tvořila hranici Amoritského státu, a to hranici jen nesnadno překročitelnou, protože tekla hlubokým údolím. Navíc král Seon platil za výtečného válečníka a rozhodl se zabránit Izraelitům v přechodu. Avšak ve dvou bitvách byl na hlavu poražen a izraelitští útočníci, rozzuření ozbrojeným odporem, pobili veškeré obyvatelstvo a neušetřili ženy ani děti Na hraniční řece Jabok, která ve svém horním toku oddělovala Seonův stát od států Amonitů, čekala Izraelity těžká bojová přeprava, protože na druhém břehu se rozkládal Bášán.
Jeho král se nazýval Og a byl známý svou bojovností a fyzickou silou. Jeho lože bylo ze železa a měřilo na délku devět stop. Izraelité se nedali zastrašit těmito zprávami, protože právě dosáhli velkého vítězství a získali důvěru ve své síly. Snadno zlomili odpor protivníka, vtrhli do jeho země a dobyli ji nezadržitelným útokem. Obsazením Bážánu se zmocnili celého Zajordánska až ke Genezaretskému jezeru. Když Mojžíš získal výhodnou základnu k výpadu do Kanaánu, vydal rozkaz k soustředění svých vojsk v Moábu u východního břehu Jordánu. Tam byl mělký brod...

Exodus