Bali ostrov koření

plus 6 hodin.

   

„Kdo málo viděl, mnohému se diví.“ moudrosloví z nedaleké Říše středu

    25. 8. 2014 v 22:34 Ahoj tati, píšu od Soni. Čekáme na letišti ještě 4 hodiny. Dubaj mi chvilkami připadá jak z nějakého scifi. Moc pozdravujeme. Tady je půl jedné v noci.

    26.8. SMS Ahoj tak jsme na miste lehke komplikace casove ale zvladli jsme to a zitra trajektem na vedlejsi ostrov :-) dobrou:-)

    27. 8. 2014 v 13:36 Ahoj! Tak jsme dorazili a jsme ubytovaní na jihu Bali ve villa Paru surfhouse :-) budeme tu ještě 6 nocí. Máme tu k dispozici i skútry, tak jsme se hned po příjezdu jeli podívat po okolí. Většina lidí tu na něm jezdí, a je to neorganizovaný chaos. Dnes jsme se potápěli a plavali s mantama pak grilovali na pláži čerstvé ryby :-) jsme úplně vyřízení, tak se mějte krásně a všechny pozdravujeme ;-) Soňa a Tom

    27. 8. 2014 v 22:12 Ahoj cestovatelé, uvítání bylo jak vidno opravdu vřelé, ba dalo by se říci přímo srdečné. Tady je také krásně, podzimně, takové pravé indiánské léto. Jen indiánů nějak valem ubývá. Maminka plnila sklenice stočeným medem. Trochu jsme káceli a pak štípali dřevo na zimu, neb letos prý přikvačí dřívějc a taky ještě přikrmovali včelky, aby ji přežily. Jednu jsem přinesl v kukle do kuchyně, aby se ohřála, k malé libosti to Toníkově, který je toho času ještě schován pod stolem. Ke všemu mi zalehl i elektricky vyhřívanou bačkoru. Stulil se do klubka k mým nohám, že jej jen stěží překračuji. Celý se třese, hrdina, nechtěl se hnout, i když cesta ta od stolu šla kolem sardinek v oleji a to už je co říct. To si nikdá jeho čumák nenechá ujít. Zbude-li Vám čas, odskočte si na Celebes okouknout dřevořezby tamních domorodců. ttt

    28. 8. 2014 v 13:32 Ahoj! Dnes je psaní na mě:) máme za sebou první lekci surfingu. Oba už jsme stáli na prkně a sjeli první menší vlnu:). Za týden aktivního ježdění už bychom mohli mít dobrý základ. Musím říct, že je to naprosto dokonalý! Ráno jsme měli k snídani mléko z čerstvého kokosu, banány a mango. Cca za v přepočtu asi 80 korun. Ceny jsou tady opravdu lidové, včera jsme měli večeři (luxusní čínu s rýží, ice tea za 45 korun/os) dnes k obědu výborné sushi sety s vodou za 125 korun/os. Budeme ochutnávat dál a posílat fotky. Jídlo je tu naprosto výborné. Byli jsme dnes v centru Kuty na skútru a traffic je tu dost bláznivý. Ještě jsme to nezažili, ale už jsme si celkem zvykly. Dnes jsme byli rozměnit a konečně jsme milionáři:) jinak pro představu. 200 korun jsou asi 2 melouny r. Všechny moc pozdravujeme. Tomáš & Soni

    30. 8. 2014 v 16:32 Ahoj Tati, dneska jsme byli na parádní tripu do vnitrozemí. Hrozně by se ti to tu líbilo. Byli jsme na jedné ze zastávek ve vesnici, která se specializuje na práci se dřevem, už sháním vzorek. Říkají mu tady krokodýlí dřevo. Ze stromu obecně zvaného Asna, Saj nebo Saaj, Indian-laurel,Matti, Taukkyan (na Burmě), Sadar, Matti nebo Marda (v Indii) a Asana (na Sri Lance).
    Opravdu nádherná umělecká práce. Pošleme shrnutí z dnešního dne a ještě vybereme nějaké fotky. Soni moc pozdravuje!

    2. 9. 2014 v 14:54 Ahoj, dlouho jsme nepsali, protože jsme každým den od rána do noci někde byli. Máme za sebou 4 dny surfingu a jeden výlet do vnitrozemí, kde jsme se byli podívat do chrámů, na sopku, na rýžová a kávová pole. Ochutnali jsme kafe namleté z kočičích výkalů :-D
    Kdo by to byl řekl, že nejdražší kafe na světě je z h****.
    Surf je parádní Tom už sjíždí metrové vlny...
    Je to dost těžké a vždycky si říkám že už nevyplavu :-D
    Člověk se mele s vlnou a ještě s těžkým prknem pod vodou, ale dáváme na sebe navzájem pozor, jestli jsme oba vyplavali... ;-)
    Dnes večer jsme byli na západu slunce a mně ukradla opice boty :-D
    Stále ochutnáváme nová a nová jídla... Snad vám víc o atmosféře řeknou fotky :-)
    Doufáme, že se máte tak krásně jako my... Opět všechny pozdravujeme a pište nám, co děláte a co je nového u Vás!!!!!!!!!
   T&S

    3. 9. 2014 v 07:34 Ahoj, tady každé ráno započíná sprintem kolem kohoutů po celé chalupě rozesetých, zda nějaký šotek nebo máma neroztočili za studené noci některý z nich a veškeré teplo termálních pramenů OLYMBERYL stále ještě řádně nasměrováno do trnože pod tlapy naše, včetně Tondových, a pod lavici na které dřepíme u snídaně, kde se rozdělují úkoly toho dne při ranním briefingu. Svačinářka po ranním rozkazu vyráží pravidelně kolmo do Lídlu pro kilový řecký jogurt, krapet nahnilé banány za polovic a pytel Toníkových bobulí. Sníh nesníh, sluníčko nebo plískanice. Jen kdyby jí paní starostka už konečně ráčila špendýrovat cyklostezku. Pro bezpečnost její, neb s kletrem vážícím cent se to mezi kamiony pana Kuklíka dost těžko kličkuje, natož k tomu ještě na náledí v čase vánočním převelice riskantní záliba jest to. Potom sepisujeme jako písmáci a písaři pro místní domorodce z širokého dalekého okolí naší farnosti všemožné ponížené supliky do Bruselu o dotace na pěstění a též prodejní letáčky na echt cool modré brambory na škubánky modré prý dobré. Lesákům a arboreťákům o dotace na pily, brzdy a klíny. Tesařům na hoblíky. Střechařům na přilby, sedáky a lana. Písničkářům na papír notový, brk husí a duběnky. Včelařům na nové úly. A jiné žebravé dopisy. A Irča Hadačů to tam pak překládá do francouzštiny.
    Dveře se tu netrhnou. Pořád se mele kafe. A sklep s pytli modré apanáže praská ve švech, vajíčka se už nevejdou do lednice. Krocani a krůty do mrazáku. Dýně Hokaido do spižírny. Šípky a křížaly co se dosoušejí v pytlích z režného plátna se už vtěsnati nemoho na tágo nad láty litináčů našich. Můžete se už teď těšit. Ty erteple barvy inkoustu, brzo brzičko najdete hnedka vedle uhlí z naší štoly ve fusekli od pana Mikuláše ráno za oknem. Ne od soudruha dědy Mráze jak jazykové zlí roztrušují.
    „Bio nebio, za devatero náplavkami a devatero uzenými vegan toufu burgery leží naše flanelová země kníry a legínami oplývající.“ A pamatuj: „oholená huba holé neštěstí“ :-D

    9. 9. 2014 v 17:08 Ahoj, tak posíláme další info o našich cest po Bali. Naposledy jsme se ozvali před odjezdem na sever. Nakonec jsme si zabalili jen pár švestek do krosny a vyrazili na skútru, jako správní backpackeri. Po cestě jsme se zastavili na jahodových plantážích, kde jsme ochutnali jahodové Smoothie a nasi goreng (národní pokrm), který byl ozvláštněný o rizoto z jahod. Po cestě jsme minuly par opic u silnice, které nejsou vůbec tak mile, jak se na první pohled zdají. Soni už malém připravili o žabky:) po příjezdu na severní část Bali, jsme se ubytováni v opravdu příjemném homestay, hned u pobřeží moře se snídaní a bazénem. Za 250 000 na noc, což je cca 450 na noc pro oba. Druhý den jsme hned ráno vyrazili na potápění na Jelení ostrov. Další den pak k největším vodopádům na Bali. Krmě nebyla tak perfektní jako dole na jihu. :D. Tak si užívám:)) nee!!! Už se těším, až si spolu zajdeme na něco výborného. Jsme teď ubytováni v druhém Surfhouse a zatím jsme byli surfovat poslední dva dny, zítra jsem zas. Opar už mi konečně zmizel:)) ponorku ještě nemáme, i když bez komplikaci se to neobešlo, jednu chvíli jsme se dosti názorové rozcházeli :) ale stále komunikujeme:) co vám budeme povídat, hlavou zeď člověk prostě neprorazí. :) Posíláme opět další fotky. Moc vás všechny zdravíme!!

    16. 9. 2014 v 08:00 empír +8 sec ... Z dalekého města piva unesena byla do Nedvajzu bábrlinka Květka, by přiložila ruku k dílu na prezentu pro něčí třicetiny.

    17. 9. 2014 v 15:02 Tak je psaní opět na mě:) Předem se omlouvám za svůj sloh. Dnes jsme vážně utaháni. Celý den jsme surfovali. Byli jsme u centra Kuty. Vlny byli dnes perfektní, nejvyšší neměli víc než 2 metry. Až později se lehce zvýšily a rychle se uzavíraly. Takže už se nejezdili tak dobře. Soni jezdí parádně! Oba nás to parkrát semlelo. Zítra opět vyrazíme. Včera jsme si byli koupit letenky do Bandar lampung, odkud poletíme domů. Letíme s místní společnostmi Lion air, lítají pouze dva až tři lety denně, takže jednu noc strávíte tam. Doufám, že nespadneme:) letecká společnost působí opravdu hodně místně:) předvčírem jsme oslavili Soni narozeniny. Přes oběd jsme byli v jedné malé zaprasené japonské restauraci, kde jsme se přejedli sushi. Musím říct, že lepší suší jsem ještě nejedl. Je tu kousek od nás ještě jeden autentický japonský warung. S malou japonskou knihovnou a tradiční japonskou kuchyní. Vše je opravdu hodně levné a kuchyně je výborná, též i místní fresh juice. Večer jsme oslavili na pláži v Jimbaranu, jsou tam příjemné restaurace s mořskými plody přímo na písku pláže, jedna vedle druhé. Dali jsme si mix krabů, krevet, mušlí a lobstera k tomu místní pivo bitang. Vše bylo opět velice levné. Po cestě na pláž jsem málem položil skútr, sedl na mě velký létající šváb. Snažil jsem se ho shodit, ale nedošlo mi že bych měl též držet řidítka :) nic se nám ale nestalo. Už se nám to pomalu krátí. Bude nám to tu velice chybět. Atmosféra Bali je nepopsatelná. Vzduch, mentalita lidi. Chaos, ve kterém se člověk po nějakém čase velice dobře orientuje. Příroda. Svoboda. Náboženství Hindu. V neděli měli přijít největší vlny za posledních 7 let. Ve finále nebyli tak ohromné, ale i tak celkem obrovské. Asi 6 m. Byli jsme se na ně podívat v místě, které se nazývá Uluwatu blue point. Je to místo, které se tyčí vysoko nad mořem lemované terasami barů, kde bývají surfařské after party. Postupně přechází v něco jako surfařský slum, dole je zakončené vyústěním mezi skalní průrvu až k moři. Nic podobného jsme ještě neviděli. Byli jsme zde při západu slunce, takže dole na pobřeží to mělo úplně mimořádnou snovou atmosféru. Něco jako surfařské nebe. Jsou tu také velice příjemné místní masáže. Byli jsme na nich už dvakrát. Je to opět celkem levná záležitost. Hodinová masáž za 50 000 rupi/os (cca 80,-). O víkendu jsme byli na skútru opět ve vnitrozemí v Ubudu, v malé vesničce specializující se na dřevo tvorbu. Opravdu dokonalá umělecká práce. Počínaje tvorbou, velkých masivních soch, sošek, masek (většinou Barunga - což je symbol Shivy, odhánějícího zlé duchy), až po nábytek. Soni si před třemi dny popálila nohu o skútr (nazývá se to tady balijský polibek). Někdo ji zacouval autem do zatáčky. Ale je v pořádku. Jen lehká spálenina. Už skoro zahojená v mořské vodě. Takže se tady máme opravdu skvěle. A překvapivě ponorka ještě stále nepřišla:) ale přiznávám, že to Soni taky nemá někdy se mnou jednoduchý. Už ji leze celkem krkem moje závislost na surfování:) Těšíme se na vás. Doufáme, že ještě nemrzne. Protože přiletíme v plavkách rovnou z pláže:)

    Tady je cca. 30 stupňů každý den, T&S

    Některé další fotky jsou tady:

    Ostatní vám ukážeme na promítání, až se vrátíme. Odesláno z iPadu

    21. 9. 2014 v 12:55 Ahoj světoběžníci, právě jste asi někde uprostřed Vaší strastiplné jednapadesáti hodinové zpáteční cesty. Včera tu byli Soničko Vaši, ale nechtěli tu nocovat protože Elisabeth, chuděra malá, chytla při tom včerejším přebírání metálů menší soplík. Toho co dostala na závodech v Semilech. Jarka pro Vás přijede na letiště a mamina se u Vás zastaví hnedka jak dorazíte k Chuchelským klusákům. Vaše plánovaná projekce z Bali na 4.10. je krapet ohrožena, neb Sajdík má tuším soustředění. Navrhuji 11. a 12. u nás v Nedvajzu. Bude tu i Terka s Honzou a chtějí si vytahovat kšandy s Korsikou. Tak dejte vědět až se vyspíte po příletu.
    Sousedovi Krupkovi brouci dřevokazní totálně sežrali podlahu svátečního pokoje pro mladé, na zimní vakace možná dorazivších. Příležitost to neopakovatelná, natrénovat pod dohledem profíka mistra zednického, něco co se bude hodit při plavbě kolem světa. Nutno si přichvátnout neb prvé ranní mrazíky nenechají na sebe dlouho čekat a takovému betónu moc pod nos nepůjdou. Již třetího dne od svítání do soumraku beru trénink, stojíce u velkého kormidelnického kola fortelné míchačky na betón. Po vhození šestnácti vrchovatých lopat písku betonářského, čtyř lopat cementu čtyřstovkového a trocha vody pramenité, citlivě nutno tím kolem balancovati, by betón ještě nevyšplíchával na podlahu hliněnou, ale dobře promíchán byl v poloze, co nejvíce vodorovné, kdy lopatky míchačky nejlépe zabírávají a tím promíchávají. Betónu tak akorát správě mastného. Suššího pro podlahu a jako hrachová kaše tekutého pro záliv ztraceného bednění kůlny naší. Lívance přepadávajícího těsta betónu stejně jako u malty, z těch lopatek na plášť bubnu míchacího, jako na rozbouřené mořské louži fortelný grif kola kormidelníkova vyžadují. Po denních třiatřiceti, počtu jako svíček na narozeninovém dortu Kristově, namíchaných, po okraj plných radvanců, v kraji zvaných kortouče, rutinou se stávají a na další plavbu možno směle vyrazit. ttt

    22. 9. 2014 Ahoj, ještě jsem Vám opomenul říci, že do pátku musí být pod střechou šupa, jak se v tomto kraji říká boudě neboli kůlně pro dřevo na otop cca 5x10m. Nebo nám v zimě umrzne frňák. Chloubou každého takového dřevníku je řádný špalek. Ten náš je z tlusté jabloně od Karlíka Janatů, seříznutý krapet šikmo, aby na něm stálo i křivé polínko.
Přijede prý kvůlivá tomu celá skvadra Pražáků včetně Vás aby řezali, štípali a rovnali špalky a hlavně vyprávěli zážitky z cest. Nestihneme-li kvůlivá počasí pobít střechu prkny a položit modifikát na pískovaný thérák, ten co zbyl ze střechy, budete ještě muset nejdřív v sobotu ohoblovat prkna a thorxy přišroubovat na kostru, potom provizorně pokrýt plachtou. Spoléhám hlavně na Soničku, ta se osvědčila jako tahoun nejlépe. Právě připravuji sadu světlometů pod pozednici, aby se dalo makat i v noci. Dříve bylo nutno vstávat na svítání tak na půl sedmou a to jsem si myslel, že to je velký výkon. Čtrnáct dní už vůbec nestíhám a budíček je o hodinu dříve. Včera jsme museli půl dne porážet na fotbalovém hřišti šest bříz, padaly v pauzách mezi poryvy dost silného větru, vedle cvičenců na jedné straně a čekárny plné lidí na straně druhé. Celou cestu z Liberce jsem byl v balíku. Bylo na ztracené bednění, spojovací a další stavební materiál. TJ Liberec platí královsky. Pak jsme ještě s lesáky večer v čelovkách pověsili pozednici na chemické kotvy nad úroveň starých kolen. Ty se budou bourat až pod novou střechou, protože jsou plné traktorů, sekaček a jiných nesmyslů. Do deseti jsme ještě stihli vyměřit umístění nových patek, protože lasery za noci nejlépe navigují. Dnes bylo v plánu obrátit tok zadního nejdelšího okapu, aby ho to nesvádělo svádět vodu k nové kůlně a ještě vztyčit kozu s druhou pozednicí na připravené pozinkované patky, ale od rána leje jako z konve. Zámkovou dlažbu mám slíbenu od Boga, ruší provozovnu v Železném Brodě. Dřevo dodali lesníci. Dlouho si pohrávám s myšlenkou dubové dlažby z kostek 10 cenťáků vysokých na místo té zámkové, alespoň pod nohy u Fandovy hoblovky a ponku po dědovi z Hrádecké hospody, kvůlivá chladu od nohou, neb kůlna má sloužit i jako truhlárna s otvory v bočních stěnách na protahování delších kusů. Ponku, co ho za toho velkého požáru zachránilo pyré jablečné, vytékající z právě natrhaných loden, neb bylo právě po Hrádeckém jablkobraní. Ani ohořelý moc nebyl, jen pár let ještě smrděl po čmoudu spáleniště. A Tonda k němu nevěřícně čichal, zda to není náhodou nějaká zakuklená uzenka.
Nad hlavou uděláme kostru z krapet očazených trámů z toho vyhořelého statku v Košťálově, pro připravená prkna a hranoly všech druhů dřev, co se už suší kolem chalupy a na půdě. Římané také opalovaly špice kůlů svých hradeb, aby déle vydržely v zemi, tak proč nepoužít tyhle, prošlé ohněm.
    Tuhle kůlnu má vlastně na svědomí nějakej Bogo z konce našeho údolí. Neb nám daroval svůj starý traktor, žluťásek volaný, ze země žabožroutů před mnoha roky vezený. Jednoho nebývale teplého předjarního dne si to k nám připrděl, s tím, že zakoupil Aničce na uspávání malého Andíka zbrusu nový traktor, zeleného Honzu jelena a rád by aby tenhle penzista přišel do dobrých rukou. A pročež je nutno a nezbytno tomuto novému přírůstku do rodiny ještě do zimy někde zbudovat vejminěk. Prostě jej dědouška pěkně v suchu uplacírovat. Jako habaďura na mámu poslouží záminka o uschovávání výše zmiňovaného dřeva na zimu. Průhledná a čirá jako voda v tůních pod těmi Vašimi vodopády, co jste je onehdá tam na Bali objevovali. Pak tam ještě snad zbude flek i pro druhou pásovou pilu, co tu mám v úschově. A velký ruční brus od Rudy Bousků, co sebou tahali cikáni. Sen každého šlejféře nožířského, šlefíře kovářského i šlejfíře granátů českých, co v kraji tomto pokrývači pod trámem i s tmelkami čas od času vyštrachají. Kdesi od kohosi zaslechnuto: „To je ten, co podepsal příměří s entropií.“ Prostě tam měl bordel.
    Ani se to tam vše nevejde a bude asi nutno v létě vyjíždět s traktorem. Dřevo na otop bude pokrývat v několika patrech a dvou vrstvách za sebou celou štítovou stěnu pod novou pozednicí.
    Kůlna jako ty co v nich s oblibou schovávají Řekové svoje vykopávky na poloostrově Peloponéském. A svojí velikostí může směle soupeřit i s tou nad ležícím Buddhou, co jsme obdivovali s mámou letošního předjaří v Polunnaruvě. Pod tou naší novou střechou zasejc dvě staré kolny na harampádí zbyly. Od slunka východu do západu jeho, budete moci kráčet pod ochranou střechy její. Jako jsou kdesi říše, nad kterými slunce nezapadá, dá se po celý boží den pod střechou naší novou štrádovat, bez toho by čupřinu Vaší kapka deště svlažila. Prostě taková malá kůlnička. Důkaz ale také toho i jak pomalu se kráčet dá. Nebo pomalu přikvačil věk kdy se tak nechvátá.
    Lesníky, zálesáky a jednoho sedláka učím Excel pro nabídky altánů, střech a v budoucnu i včelínů. Dělají docela pokroky a mě radost. Tady u nás v údolí jsou všichni tak trochu učiteli i žáky v jedné osobě. Na oplátku mě oni učí jak brousit řetězovou pilu, jak kácet v protivětru staleté sosny těsně vedle úlů, jak sčepovat kozu pro kůlnu a mnoho dalších fint i těch z ranku tesařského a klempířského. Kytka zasejc pořád učí angličtinu. Kolem chalupy jsou kubíky trámů, prken, všude hobliny a vůbec dost bordel. Nedaleko vyhořel další velký statek a vypadá to, že tu zakázku dostaneme. Máma mě už ale nechce pouštět na střechy. ttt
    P.S.
    Chvilku po tom žluťáskovi se k nám ráčil ještě nakvartýrovat mourovatý kocour, tedy přesněji kotě, kterému jsme dali jméno Eduard. A ten se dycinky na noc uvelebí na té jeho polstrované sedačce, namísto aby chytal myši, jak má v popisu práce.

    24. 9. 2014 v 06:05 Téhle předlouhé noci na dnešek, kdy se zlomilo léto na podzim a nebe poseto bylo neskutečně velkými hvězdami, jsme kopali hrob pro nebohou Pedrovu Fren, roční americkou pitbullku, co ji odpoledne srazil nějaký šílený šofér. Karlos se musel ujmout volby důstojného i kopatelného fleku. Vybral úžlabinu hnedka vedle srubu, ve kterém vegetili skorem celý rok, kousek od stolu s ohništěm, kde snídali a odkud koukali do lesní rokle. U nás jsme předtím naložili krumpáč, dva rýče a čelovky. Přestože tak svítily hvězdy, v lese byla tma jak v pytli. Střídali jsme se u kratšího rýče, neb do jámy se vešel jen jeden z nás. Když byla ďuzna dost hluboká, ustlal ji Petr chvojím, co jsme mu natahali. Byla naštajfovaná jako by se protahovala po spánku. Fren dostala sebou obojek a téměř rozcupované vodítko. Jako šperky do mohylového hrobu nebo do hrobek v údolí králů na břehu Nilu. Moc nescházelo a lehl si tam k ní jako sloužící v hrobce Nefertiti. Jak ho ten den zrovna záda brala a pokoušel se na kolenou v náručí co nejopatrněji uložit Fren na to voňavé smrkové chvojí, spadl tam po hlavě a chtěl, abychom ho tam už nechali. Jen světlo z jeho čelovky svítilo z té až moc hluboké ďuzny.
    Postáli jsme tiše nad sargofágem ze ztrouchnivělých, mechem porostlých kmenů, navršeným na zlost všetečným rypákům divočáků, kteří se toho roku řádně přemnožili. Karlos cestou dolů lesem k citroenu moudře promluvil. Něco v tom smyslu, že nežila zbytečně, i když krátce a vytáhla Pedra z depky i bryndy. A splnila tak svůj úkol tady na zemi a proto mohla klidně odejít. Hvězdy se tak nějak až nepřirozeně třpytily, věštily prvé ranní mrazíky. Veký vůz byl po naší pravé ruce těsně nad horizontem. Pak jsme ji k nám jeli zalít červeným, namačkaní všichni, už jen tři, na předním sitzu, s jediným bezpečnostním pásem. Ale urazili jsme jako správní spiťouři ve třech necelou sedmičku toho nejlepšího co bylo ve sklepení. Pro ten důstojný kar byl uchystán stůl plný topinek, česneku salámu loveckého, Květíno okurek a dalších laskomin, aby nás tam shora z toho psího nebe nepomluvila. Pedro u nás přespal, aby se nemusel vracet do studeného prázdného stavení, kde už nikdo nečekal a nehlídal jeho kytky, které bude muset rychle sklidit, by ho někdo nepředběhl. Pak si ještě postěžoval. „Já nechci bejt vědmou, co vidí dopředu, co se přihodí a stane. Včera jsem viděl ve snu nabouraný auto. Tak jedu fakt vopatrně, jako s hnojem. Přijedu do servisu a prej, že mi pardón, omylem nacouvali ještěrkou do zadku. Dnes jsem zas viděl Fren jak leží pokroucená v pangejtu a když přijedu z fachy k chalupě, ona tam opravdu leží.“
    Tonda se pohřbívání své nejlepší kámošky nemohl zúčastnit, neboť měl za povinnost hlídat chalupu, neb to jest pes hlídací. Na kar ovšem přizván byl. Když ráno parťáci odcházeli na další řádně ohořelou střechu, stál na zápraží ještě rýč červený od toho jílu po té noční neradostné rachotě.
    Nejrozumnější by asi bylo, poohlédne-li se Kytka hnedka rychle ráno na inetu po kámošce nové, takové s podobným bílým flíčkem.

    3. 10. 2014 v 10:05 Ahoj Soni, už se hodně moc všici těšíme na příští sobotu a neděli, že Vás oba uvidíme. A každičké ráno otvírám nedočkavě email, kdy tam budou už konečně další fotografie z Vaší velké cesty. Toda, papouch Honza, všechny včely, Kytka a Jirka
    P.S. Došel krásný pohled. Dík

    18.10. Velká trachtace po návratu: nasi goreng a chicken satay podávané na předváděčce v apartmánu v Chuchli u Soničky. Said, Elizabeth a Viktor otvírají dveře limuzínám přivážejícím babičky.

    23.10. Ahoj, no i tak je to pořád dost velká rána za kus hezkého carbonu na dvou kolech, to víš jsem už staroch. Včera jsme do večera betonovali až do tmy a v noci už mrzlo a to není dobré pro tvrdnutí. Struktura betonu se může roztrhat. Teď ráno dáváme valachy do oken a schováváme kytky, co byly na zahradě v květináčích. Musíme ještě vypustit bazén a naházet do zbytku vody PET lahve. Přijdou už trvalé noční mrazíky. Ale máme se stále na co těšit, na Tvoji oslavu, třicátníku. Za chvíli budeš v Krystových létech. ttt

   
   13.1.2015 Ahoj Tome, každodenní mámina výprava za obstaráním proviantu na tom předpotopním bicyklu věhlasné značky SCOTT až do Lídlu, deklarovaná Tvojí mámou jako ta zaručeně poslední, je ve skutečnosti adrenalinová injekce, která Tě hnala tam na Bali do těch vln. Geny se holt nezapřou. Od listopadu, přes prosinec, v lednu i v únoru. Tahle prvá lednová dopadla dost nešťastně. Ledovka v poslední zatáčce pod Ančou. Prý ušetří za oční stíny ale jen kolen oka levého. Úspora padne na obvazy a flastry na koleno, loket a bradu. Každý den mění tyto stíny, od temně červeného odstínu, přes modrý, zelený po žlutý. ttt

    8.3.2015 Ahoj Soni, právě se mi rozplývá na jazyku poslední sousto Tvého banánového Australského dortu. Prostě boží záležitost. Klobouk dolů. Jirka

    Že jo:) Já jsem na něm taky úplně závislej. Ještě lepší než jsem jedl na Bali :) Tom

    Ahoj! Tak to jsem moc ráda, teď jste si pěkně zavařili, protože Vám to budu péct furt, když Vám to tak chutná :-)) Tak se mějte krásně a těším se na další sešlost. S

   

Trofeje:

    Jako lup pro prezenty dovezen náramek z černých těžkých lávových korálků a hlavně lví maska Baronga, démony zahánějící. Celá ze světlého tvrdého krokodýlího dřeva řezaná ve vesnici Mas, co hnedka po přistání přistála na čestném fleku s výhledem na sjezdovku na Lysé hoře, odkud hlídá celou truhlářskou dílnu. Těma svýma lvíma bazedovkama dohlíží též na moji Kytku na té sjezdovce právě fičící. By si haxny svoje nezrakvila. Občas podrží v tlamě plné ostrých zubů brýle, tužku, metr a co zrovínka potřeba je. Těžko jí bude na nějaký ten rok zakopat do hnoje, čekat a potom ještě uplacírovat na stejně dlouho za komín by chytla tu správnou patinu od sazí, ohlazována slejváky a šísována sluncem, jako ostatní naši hlídači.
    První jarní den roku následného. Nechat ji další zimu za komínem nebo dokonce ve hnoji, jak bylo původně v nalajnováno, jsem už neměl to srdce a také asi proto, že ta prvá topná sezóna pěkně v teple zašitě za komínem ve fujavicích, plískanicích i dnech šísovacích slunečných na ni vůbec žádných známek patiny neráčila zanechati. Žádné markéry zašednutí, jen vlasová trhlinka mezi horními raťafáky-tesáky. Dřevo to neuvěřitelně odolné. Po lehkém přeleštění propolisem na hadráku rychle nazpět na nejčestnější místo v ostění špalety - spalletty - okenního výkleneku podkrovního okna truhlárny. Tohle dřevo stojí trochu ve stínu slavnějšího kamaráda TigerWood, co si zamiloval i jeden dost dobrý golfista Eldrick Tont Woods.

    Barong je mytologická postava v hinduistickém náboženství na Bali, ostrově bohů. Je to král duchů, vůdcem vojska dobra, nepřítel Rangdy v mytologických příbězích a také duch ochránce, který doprovází člověka po celý jeho život. Duch, který oduševňuje Baronga se jmenuje Banas Pati Rajah, což se dá také vyložit jako „čtvrtý bratr“. Na Bali má každý region svou vlastní formu Baronga, ochranného ducha, pro své lesy a pozemky, který je v každém formován po jiném zvířeti - kanec, tygr, drak, had nebo tradiční lev. Lev je nejpopulárnější a pochází z regionu Gianyar, kde se nachází mimo jiné i Ubud, místo nejčastějších představení tance Barong pro turisty. Během Calonarongu, tanečního drama, ve kterém Barong vystupuje, maří snahy Rangdy o ovládnutí světa použitím magie a jejím zabitím obnovuje rovnováhu mezi dobrými a zlými silami. Zdroj - wikipedia.org

    Dovezena i zlatem vyvažovaná káva Kopi Luwak Pupuan-Tabanan. Nejvybíravějším fajnšmekrem kávovým, ne nepodobným cibetce a Honzíkově Surikatě a ještě jednomu druhu slonů, kterážto havěť je tímto hoby též profláknuta. Vybíravé jazýčky jejich zblajznou ty nejfajnověší, právě dozrálé kávové boby a díky nedokonalému spalování jejich žaludků, řádně fermentovanou, zanechají tyto bez úhony nám kafařům. Stačí jen krapet opláchnout, upražit a namlít v tom našem kafemlejnku, tak rozviklanym, že drží pohromadě jen silou vůle a zručným chvatem všech pěti prstů hnáty levé, pakliže melete tou pravou. A to jsou ta nejfajnovější zrnka kávy, co kdy mlel. Dovezená naším Tomem a jeho Soničkou až z daleké Indonésie, z malého ostrova Bali, kamžto zajeli se vyučit umění surfu.
    Káva se sladkými podtóny a velice bohatou chutí plnou ovoce a koření, bez jakýchkoliv znaků hořkosti. Roste na Bali a ve vysokých horách regionu Benguet na severu Filipín, kde ji pojídají cibetky, tam označované jako “Musangs”. Díky procesu fermentace, který proběhne v trávicím traktu, vzniká tato úžasná káva s nezaměnitelnou chutí a aroma. Kávovníky, ze kterých tato káva pochází, rostou v rozsahu 1800 - 1970 m. n. m. i ve vysokých horách Benguetského regionu na severu Filipín. Kávová zrna, jež prošla trávícím traktem, zde sbírají kmeny Kankanaey a Ibaloi, domorodci, kteří zde žijí po tisíce let.

    Bali je v neposlední řadě i kolébka našich dvou potvor U1 a U2

   

Tom na linkedin ... na facebooku

   

    Trénink vlastně započal už pradávno na Hráchách a adrenalinu bylo tehdá ažaž, byl k sehnání za babku všude, jako tuhle onehdá při tom odvážnym přechodu přehrady Hracholuské po ušiscích vlastních. Sklony dozajista poděděné po dědovi Přemyslovi, co závodil na ledových krách na řece pod Letnou ve sportovním klání zvaném „čvagranování“.

   

Jeden slavný předsurfař, co přitáhl první surf z Havaje do Friska, kde si ho pro sebe, objevil asi Ty Tome.

   

předjezdci:

    Do těch Vašich končin zavítal hnedka po revoluci Sametové i Reezzes s Ájou - Caloupkovou Alenou, tou co ji známe z výpravy do Jeruzaléma, která si určitě psala deník. A o rok později i Míra s Hadem jeli na varany, určitě bez deníku. Přílet na travnaté letiště plné koz Jakem 37. Po prvém týdnu měli se přesunout letecky na ostrov Komodských varanů - lidožroutů. Nakonec vzali za vděk pyroze. Prvé zkušenosti s kytem vlečeným na laně za člunem. Navigace modrým a červeným praporkem, kterou rukou mají zatáhnout za provaz a přistání v ostnatém křoví s kaktusy, jako to moje na Srí Lance. Zpětný úprk na letiště Deupasor mnoha trajekty. A o pár let později tu samozřejmě nesměl chybět ani P3k
    Možná o těchto krajích zná a ví ještě více též náš rodák, nějaký Josífek Kořenských.


A ještě další deníky pro křeslo Tomovo kouzelné, pro vyštrachání i těch nejzasutějších cestovatelských vzpomínek snad dobré.

    třeba pro ty z:

    Brače r.1986
    Polska 1988 do bílých dun pobřeží Baltu, co brázdily kopyta koní Křižácků z hradu Malbork
    Norska 1993 od Laponců a sobů v nejsevernějším cípu staré Evropy
    Maroka 1994 s jedním prófou šutrologie na UK a jeho študáky za trilobity saharskými
    Trojmezí 1995 s Mírou, Sajdíky a Nedbalíky
    Belánek 1996 na noční buřinu v sedle, kdy šlo fakt o kejhák
    Dolomit 1997 na mosazné hilzny do kanónů pana Škody se Sajdíkovo Soničkou
    Brnčálky 1998 o Velkých nocích v mačkách
    Istanbulu 2000 na Tureckou rapsodii
    Magury 2001 na Adrenalinovou pohádku Radúze a Mahuleny
    Roháčů 2002 na prkně za medvědy
    Tunisu ? Alžíru 2006 s nosálem
    SF 2007 o tom jak ke kuchařskému know how u Mexických kámošů přijít lze, na té žebravé výpravě, jak sis později postěžoval, co jsi tam musel jíst jen plesnivé sýry, pít vína v zaprášených lahvích a jezdit v autě bez střechy. Prostě se to pak nějak zvrtlo.

   

mapy:

    1572

    1598

    1598 Balij

    1760

    2014

        a to je prozatím KONEC!       "Hope to come back soon..." Soňa Al-Kaysy

.

    na dobré vlně

na dobrém asfaltu